Mravenec obecný
latinský
název: Lasius
niger
slovenský
název: Mravec
obyčajný
anglický
název: Black
garden ant
německý název: Schwarze Wegameise
ruský název: Чёрный садовый муравей
•
Mravenec
obecný není jako jedinec životaschopný
•
Létají pouze
královny matky a samci
•
Chovají si
mšice pro jejich sladkou medovici
•
Vývoj dělnice
trvá asi 50 dní
•
Královna
naklade až 30 vajíček denně a dožívá se i 20 let
Dělnice jsou veliké zhruba 5 milimetrů a nejdéle se dožívají 7 let, tvoří
nejpočetnější kastu v mraveništi. Samci se rodí s křídly. Jejich velikost se
pohybuje okolo 5 milimetrů. Po páření umírá. Královna se také rodí s křídly, po
tom co se při „svatebním letu“ spáří, křídla shodí. Dožívá se i 20 let. Naklade
i 30 vajíček denně.
Způsob života: Mravenec je velmi koloniální druh.
Jako jedinec není života schopný. Ve větším počtu projevují mravenci rojovou
inteligenci a začnou budovat mraveniště. Do dnes není známo, jak k tomu
dochází. Minimální počet mravenců, potřebných pro základ nové kolonie, je druh
od druhu jiný. Samci a královny matky se rodí s křídly. Při tak zvaném
svatebním letu se samci a královny spáří. Samci umírají a královny se zbavují
křídel. Najdou vhodné místo pro výstavbu mateřské komůrky, kam naklade vajíčka.
O první snůšku se sama stará. Po tom co se larvy vylíhnou je krmí živinami
svého těla. Po celou tu dobu se královna nekrmí. První snůška bývá z
neoplodněných vajíček, ze kterých se rodí sterilní dělnice. Jejich vývoj trvá
asi 50 dní. Po dosažení dospělosti začnou dělnice budovat mraveniště, krmit
královnu a starat se o budoucí potomstvo. Dělnice zastávají i roli obránců
mraveniště. Mravenci se naučili chovat mšice pro jejich medovici, kterou
vylučují. O stáda mšic se starají podobně, jako se lidé starají o svá stáda
krav. V případě ohrožení je dokonce ukrývají ve svých mraveništích. Pro tuto
pozoruhodnou vlastnost jsou velice neoblíbeni u zahrádkářů, protože velikou
měrou přispívají k šíření mšic. Mravenci jsou schopni vést mezi sebou války
totalitního rázu. Při napadení koušou do protivníka kusadly a vstřikují mu do
ran kyselinu mravenčí, kterou mají ukrytou ve žlázách na zadečku. Jsou velice
silná stvoření. Dokáží nést až 10násobek své hmotnosti.
Potrava: Mravenec obecný je všežravý druh. V
domácnostech se zaměřuje na cukr, bonbóny, sušenky, čokoládu nebo drobečky od
sladkého pečiva. Na zahrádkách škodí tím, že chová mšice a přispívá k jejich
šíření. Mravenec může chovat až 15 druhů mšic. V přírodě dělnice loví jiné
druhy hmyzu.
Zdravotní
rizika: Kousnutí
mravence obecného je velice bolestivé díky kyselině mravenčí, kterou má ve
žlázách na zadečku.
Prevence: V zájmu prevence byste měli mít
správně utěsněná okna i dveře. Nemalý význam je správná hygiena. Potraviny,
zejména ti sladké, uchovávejte v uzavíratelných nádobách ze skla či porcelánu.
Údajně pomáhají i čáry nakreslené bílou křídou u vchodových dveří či oken.
Mravenci je údajně nedokáží překročit. Také se doporučuje pěstovat v kuchyni
majoránku, bazalku či mátu. Tyto byliny mravence odpuzují.
Likvidace: K likvidaci mravenců obecných můžete
použít chemické gely, prášky či postřiky. Na trhu jsou i feromonové pasti,
které obsahují systémový jed. Jed zabírá později a z mravence na mravence se
přenáší kontaktem, takže jeden jediný mravenec, který se lapí do pasti, může
otrávit celou kolonii.