Lýkožrout smrkový
latinský název: Ips typographus
slovenský název: Lykožrút smrekový
anglický název: Spruce Engraver Beetle
německý název: Buchdrucker
ruský název: Корое́д-типо́граф
• Lýkožrout smrkový se lidově označuje jako kůrovec
• Je nejvíce obávaný škůdce v Čechách
• Napadá především staré a nemocné stromy
• Živí se lýkem stromů
• Samice je schopná naklást i 100 vajíček
Dorůstá 4 až 5,5 milimetrů. Pohlavní dospělosti dosáhne za 70 dní. Dospělec se
dožívá 1 až 2 let. Samice naklade až 100 vajíček.
Způsob života: Většinu svého života stráví pod kůrou svého hostitelského stromu.
Lýkožrout primárně napadá staré a nemocné stromy, ale při přemnožení neušetří
ani zdravý lesní porost. Od konce dubna do začátku května se začíná probouzet a
vylétat ze svého zimoviště, aby si našel poškozený strom, a zbuduje si tak
zvanou snubní komůrku, kde se spáří se samicemi. Samice si vyhlodá poblíž
snubní komůrky mateční komůrku a začne klást vajíčka. Samec se většinou páří se
2 až 3 samicemi. Zdravé smrky mají vyvinutý systém ochrany proti napadení
lýkožroutem, ale pokud je brouk přemnožený nemá smrk proti kůrovci šanci. Je
odolný proti nízkým teplotám. Dokonce i jedinci, kteří zamrzli do ledu, byli po
rozmrznutí života schopní.
Potrava: Lýkožrout se živí lýkem svého hostitelského stromu a tím tak strom
připravuje o živiny. Hostitelským stromem bývá zpravidla smrk, řidčeji pak
borovice nebo dokonce jedle.
Zdravotní rizika: Lýkožrout nepřenáší na člověka žádné choroboplodné zárodky, infekce či
jiné nemoci. Ovšem i přes to život lidí negativně ovlivňuje. Při přemnožení
může lýkožrout zničit celý les, který je nepostradatelným zdrojem kyslíku.
Prevence: Invazi lýkožrouta lze zabránit, když se včas a důsledně odstraní
stromy, i dřevo z nich, které byly napadeni kůrovcem. Dále pak se musí
odstraňovat veškerý materiál, který by byl vhodný k vývoji lýkožrouta. V
jarních měsících používejte feromonové lapače proti lýkožroutům.
Likvidace: Boj s lýkožroutem je velký problém. Raněné stromy vyměšují vlivem teploty uhlovodíkové terpeny, které složí jako lákadlo brouků. Toho se využívá při ochraně před kůrovcem, kdy se kácejí zdravé smrkové stromy a používají jako lapáky. V hospodářských lesích se používají feromonové lapače. V národním parku vznikl spor o to, jestli k lýkožroutovi přistupovat jako k nebezpečnému škůdci proti kterému je třeba tvrdě zasáhnout, nebo jako k přirozené součásti přírody