Mšice jabloňová

latinský název: Aphis pomi

slovenský název: Voška jabloňová

anglický název: Apple aphid

německý název: Grüne Apfelblattlaus

ruský název: Яблонная тля

•     Mšice jabloňová parazituje na jabloních

•     Okřídlení jedinci se rodí pouze při přemnožení

•     Listy jabloní se po napadení mšicemi deformují

•     Rodí živé potomky

•     Mohou mít i 10 generací za rok

Tělo je zakončeno chvostem, který určuje pohlaví. Na posledním 5 a 6 článku vyrůstají trubičky, kterým se odporně říká sifunkuli. Právě z těchto sifunkul mšice vypouštějí medovici, která slouží jako potrava pro mravence. Samice naklade až 100 nových živých mšic, které jsou hned po narození schopné klást nové mšice. Mšice se dožívají maximálně 21 dní.

Způsob života: I u mšic jabloňových se objevují dva cykly rozmnožování. První cyklus je nepohlavní. Z vajíček, která přezimovala na kůře jabloní, se vylíhnou samice zvané zakladatelky. Ty rodí živé mšice bez potřeby páření. Za týden je jedna samice schopná naklást až 100 nových mšic. Za rok tak můžou dosáhnout i 10 generací. Okřídlení jedinci se rodí pouze při přemnožení. Ti odlétají z mateřského stromu a zakládají kolonie na jiných. Na podzim se páří a kladou na kůru stromů nepatrná tmavě zbarvená vajíčka. Na začátku jara se z nakladených vajec rodí nové zakladatelky. Nové samice dosáhnou pohlavní dospělosti za 7 až 10 dní po vylíhnutí

Potrava: Mšice jabloňová se živí šťávou z listů jabloní, které nabodává.

Zdravotní rizika: Na zdraví člověka mšice jabloňové nemají žádný vliv, ale po jejich zásahu se můžou stromy jabloní nesprávně vyvíjet a hynout.

Prevence: Je důležité stromy pravidelně ošetřovat postřiky a to vždy na začátku jara.

Likvidace: K likvidaci můžete využít jejich přirozených nepřátel, jako jsou škvoři, slunéčka sedmitečná nebo moucha pestřenka, které se lidově říká vosička. K chemické likvidaci se nejčastěji používají postřiky na mšice přímo určené nebo lepicí pásky žluté barvy.