Krysy jsou v našich podmínkách na ústupu
Krysy jsou středně velcí hlodavci, kteří patří do čeledi myšovitých a dosahují délky až 24 cm. Nejznámější a pro člověka nejvýznamnější jsou krysy rodu Rattus, mezi které patří potkan krysa (Rattus norvegicus a Rattus rattus).
Krysy mají převážně černohnědé a některé z nich i černé zbarvení. Oproti potkanovi mají tmavší barvu a jejich srst je jemnější a lesklejší. Hlavní poznávací rozdíl, podle kterého poznáte, že se jedná o krysy a ne příbuzné potkany, je jejich tenký dlouhý ocas, který mají delší než tělo.
Mají velmi silné sociální cítění. Největší a nejsilnější krysy mají jistá privilegia, jako je nejlepší jídlo či nejlepší místo v hnízdě. Žijí ve společenství až 60 jedinců a rádi si kolektivně hrají i spí. Ve svých koloniích se vzorně starají o nemocné nebo zraněné jedince. Pokud krysa obecná neudržuje přátelství, může se u ní dokonce objevit deprese, úzkosti a stresy.
Krysy jsou inteligentnější než například králíci, křečci, myši nebo třeba morčata. Mají velmi dobře vyvinutou paměť, a jakmile se naučí nějakou trasu, samozřejmě nejčastěji tu za potravou, nikdy už na ni nezapomenou.
V našich podmínkách si krysy nejčastěji pochutnávají na obilovinách a obilných produktech, čímž způsobují zemědělcům nemalé ztráty. Vytvářejí si totiž v obilných polích své cestičky, které znečišťují trusem a močí. Obilí se tak stává pro člověka nepoužitelné. Dále jim chutnají brambory, ovoce i zelenina.
Zatímco potkani si libují ve vlhkém prostředí, krysy jsou známé tím, že vyhledávají spíše suchá místa. Najít je tak můžete například na vyhřátých půdách v okolí chlévů či sýpek. V současnosti jsou nevýrazné krysí populace už jen v severních a středních Čechách – v okolí Labe.
Krysy nemají dobře vyvinutý zrak a jsou barvoslepé. Umějí skvěle šplhat a jejich silné zuby si hravě poradí se sklem, hliníkem, olovem či jakýmkoliv dalším drátem.
Pokud se ve vašem okolí objevily krysy, kontaktujte DeraPlus a zbavte se jich jednou pro vždy. Jed na krysy a past na krysy se často míjí účinkem, přitom zbavit se těchto škůdců by měla být naše priorita. Krysy jsou totiž pro člověka nebezpečné v tom, že přenáší několik nemocí, jako jsou žloutenka, leptospiróza, salmonelóza, myší tyfus, tuberkulóza, krysí skvrnivka či tularemie. Krysám se také přisuzuje epidemie moru, která se objevila ve středověku.