Víte, že štěnice dokáže přežít i rok bez potravy?

Dospělí jedinci dorůstají velikosti 5 milimetrů. Pohlavní dospělosti dosáhnou za 65 dní, pokud k tomu mají příznivé podmínky, tedy teploty okolo 23°C a dostatek potravy. Mohou se dožívat 1 až 1,5 roku. Samice za svůj život naklade okolo 500 vajíček. Štěnice mají pět vývojových etap a všechny se živí krví.

Většinu svého života tráví ve svých úkrytech. Jako úkryt jim poslouží matrace, staré povlečení, pukliny v dřevěném nábytku, praskliny ve zdech, díry po hmoždinkách. Nalézt je můžete také v mezerách mezi parketami, nebo ve škvírách starého nábytku či v pelíšcích domácích miláčků. Dospělci se pohybují rychlostí 1 metr za minutu lezením po hrubším povrchu. Shlukují se do kolonií, které opouštějí jen v případě, že jsou vyrušeni ostrým světlem, otřesy nebo aplikací insekticidů.

Štěnice domácí se primárně živí krví člověka a to pouze za tmy, ale nepohrdnou ani krví domácích mazlíčků. Svého hostitele lokalizují na délku 1,5 metru pomocí tepelných receptorů umístěných na tykadlech, chemických signálů nebo podle CO2, který vydechujeme. Při bodnutí uvolňují do rány anestetika. Díky tomu se zarudnutí okolo rány a typické svědění objevují později. Štípnutí od štěnice není vůbec nic příjemného.

Doba sání krve od svého hostitele je od 5 minut do 20 minut a závisí na vývojovém stádiu štěnice. Frekvence sání je ovlivněna teplotou. Při teplota od 18 do 20°C se štěnice krmí jednou za 7 až 10 dní, při teplotě nad 23°C je interval krmení zhruba dvakrát větší, tedy jednou za 3 až 5 dní. V mezidobí krmení štěnice zůstávají ve svých úkrytech. Pod 16°C přestávají být aktivní. Štěnice dokáže bez potravy přežít velice dlouho, v průměru 143 dní.

Nebylo jednoznačně prokázáno, že by byly štěnice přenašeči chorobotvorných zárodků z člověka na člověka. Studie jejich těl sice odhalila, že v nich žijí bakterie, které jsou odolné proti antibiotikům, ale nebylo zjištěno, že by nakazily těmito bakteriemi svého hostitele. Štěnice ale způsobují jiné zdravotní komplikace, které jsou spojené s nespavostí, poruchami spánku či únavou. Štípanec od štěnice se projevuje zarudnutím a svěděním, které nehezky vypadá a ještě více přispívá k únavě a celkovému vyčerpaní organismu.

Prevencí riziko zamoření můžete velice snížit, bohužel mu nemůžete úplně zamezit. Zvláště pak, pokud se váš byt nachází ve starých činžovních domech. Je velice důležité snížit množství úkrytů, které by mohly štěnice využít pro svou kolonii. Možné praskliny ve stěnách či díry po hmoždinkách se doporučují zatmelit. Pokud kupujete nábytek v bazaru nebo v antiku, vždy si jej důkladně prohlédněte a třeba použijte i svítilnu. Je dobré použít postřik na štěnice.

Nedoporučuje se používání starých matrací, zvláště pak pokud se před tím nacházely ve starých domech či bytech. Pokud často cestujete a jste nuceni přespávat v hotelích, ubytovnách či motelech, mějte na paměti, že vaše zavazadlo by nemělo stát hned vedle postele. Naopak se ho snažte mít co nejdále od místa, kde budete spát. Stejně jako v případě nákupu starého nábytku i zde zkontrolujte svítilnou veškeré škvíry ve skříni i v jejím okolí. Prohlédněte si i postel a okolní prostory. Nezapomeňte nakouknout i do nočních stolků, případně za ně. Po návratu domů vyperte veškeré vaše oblečení, a pokud to výrobce dovoluje i cestovní zavazadlo.